Zálezly, hradiště Věnec

Hradiště Věnec s mohutnými kamennými valy bylo snad mocenským knížecím centrem pozdní doby halštatské, které spravovalo celé údolí řeky Volyňky a chránilo obchodní stezku z rakouské Solné komory. Této funkci napovídá nález importovaného honosného bronzového opasku, který nemohl patřit pouze nějakému lokálnímu pánovi, ale spíše knížeti, vládci daleko většího území.

Poloha. Halštatské hradiště v poloze Věnec se nalézá na jihozápadním vrcholu masivu Pržmo, který je dominantou krajiny nad údolím Volyňky. Název Věnec nese pouze sám prostor hradiště a byl mu přidělen patrně pro mohutné kamenné valy obklopující vrchol.

Opevnění. Hradiště má trojúhelníkový půdorys a skládá se z akropole a ze dvou předhradí, celkem o rozloze necelých 8 ha. Obvod hradiště měří asi 1530 m. Opevnění využívá přirozených skalisek, skalních bloků a suťových polí, na které navazují valy. Akropole hradiště zaujímá rozlohu asi 0,5 ha a je vyvýšena nad okolní terén. Na severní straně je akropole přirozeně chráněna 10-15 m souvislou sklaní stěnou, na níž jsou připojeny na jihozápadě valy s výškou až 10 m. Vstup do akropole je na jihozápadní straně a má podobu mohutné klešťovité brány. Menší, jihozápadní předhradí, které obklopuje akropoli, je vymezeno valem, na západní straně zdvojeným, který místy dosahuje výšky až 5 m. Druhé, větší předhradí, přiléhající na severní straně ke skalní stěně, je obklopeno nižším valem, který se místy nedochoval. Vstup do předhradí byl patrně ja jižní straně; většina současných vstupů do předhradí nejsou původní. Opevnění hradiště nebylo dosud systematicky zkoumáno, takže nevíme, jakou technikou byly valy postaveny. Nevíme, zda byly valy volně navršeny nebo zda byly z nasucho kladených lícovaných kamenů.

Datace. Na Věnci bylo nalezeno velké množství nálezů, z nichž je většina datována do 6. století a na počátek 5. století př.n.l. Mezi nálezy patří velké množství keramiky, žernov a významný objev pětidílného článku honosného bronzového opasku z počátku 5. století. Nález několika zlomků tuhové keramiky by mohl snad být dokladem osídlení lokality Kelty v 2.-1. století př.n.l. Poloha Věnec byla patrně osídlena také v pozdní době kamenné.

Funkce. Hradiště Věnec je součástí jihočeské věnecké skupiny, jejíž 4 hradiště (Věnec, Němětice, Libětice, Třebohostice)  jsou situovány na ose orientované od severu k jihu, všechna datovaná do 6.-5. století př.n.l. Věnec je z těchto hradišť nejmohutnější a je mu přisuzována funkce refugiální. Nicméně, podle nálezů stop po povrchové zástavbě domů s ohništi a s doklady domácích pracovních činností, lze usuzovat na trvalé osídlení lokality. Nález části honosného bronzového opasku, vzácného importu, který mohla nosit pouze velmi významná osoba, by mohl poukazovat na možnost, že hradiště Věnec bylo mocenským knížecím centrem, které spravovalo údolí Volyňky a ostatní hradiště věnecké skupiny mu byla podřízena. Hradiště Věnec mohlo hrát roli i ve vztahu k dálkovému spoji Podunajím k Solné komoře.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Drda, P., Rybová, A.:
Keltové a Čechy, Academia, Praha 1998, str. 61-62

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 353-354

Lutovský, M., Michálek, J.:
Archeologie knížecího sídla, SET OUT, Praha 2002, str. 67-68

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 514