lokalita: | Kal |
okres: | Jičín |
poloha: | Valy |
typ: | hradiště |
rozloha: | 7,1 ha |
nadm. výška: | 489 m.n.m. |
Datace:
kultura: HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura): -1300 až -1000
kultura: HB (popelnicová pole lužická - slezskoplatěnická starší (slezská)): -1000 až -750
kultura: slovanská: 750 až 800
Hradiště Kal - opevněné hradiště z doby bronzové nedaleko hradu Pecka s významným nálezem předmětů avarského původu a s nevyčerpatelnými možnostmi pro další překvapivé výsledky výzkumů.
Poloha. Hradiště Kal se nalézá nedaleko obce Pecka, jižně od vesnice Kal, na vrcholu kopce s názvem Valy, který je na západní, jižní a východní straně chráněn příkrými svahy, díky nimž z těchto stran připomíná stolovou horu. Hradiště Kal o rozloze 7,1 ha je nejlépe přístupné ze severní strany, kde bylo jeho opevnění zdvojeno a kde je i dnes nejlépe viditelné.
Opevnění. Opevnění na severní, nejlépe přístupné straně, se skládalo z vnějšího a vnitřního pásu. Vnější opevnění bylo opatřeno příkopem, dnes je však v terénu již málo patrné. Zato vnitřní opevnění působí i dnes impozantním dojmem. Bylo tvořeno příkopem, bermou a samotným valem, který byl na čelní straně opatřen zdí z pískovcových kamenů na sucho kladených. Za zdí následovala dřevěná, roštová konstrukce, vyplněná zeminou. Vnitřní strana opevnění byla opět zpevněna kamennou zdí. Na severní straně se také nalézá vstup do prostoru hradiště, který snad lze pokládat za původní.
Datace a nálezy. Opevnění hradiště bylo vybudováno v mladší a pozdní době bronzové lidem slezskoplatěnické kultury a znovu využito a opraveno v druhé polovině 8. století a v první polovině 9. století v době hradištní, kdy Slované využili zbytků vnitřního valu, který zpevnili a doplnili. Vnější val nebyl v tomto období obnoven. Podle nálezů, které se na hradišti Kal nalezly, byl jeho prostor využíván již v mladším paleolitu v době kamenné, kdy zde po sobě tehdejší návštěvníci zanechali nástroje. Další nálezy, hlavně zlomky keramiky a nástroje, pocházejí z přelomu neolitu a eneolitu. Z mladší a pozdní doby bronzové pocházejí nálezy keramiky a kovových předmětů. Prostor hradiště byl využíván i ve starší a mladší době železné. Sondami byl na ploše hradiště zjištěn objekt z doby laténské a z doby hradištní. Početné nálezy pocházejí z raného středověku, kdy bylo znovu obnoveno opevnění hradiště. Mezi nejvýznamnější nálezy patří předměty avarského původu - litá bronzová kování opasku a koňského postroje a železné trojbřité šipky.
Poměrně novým poznatkem je zahrnutí sousedního vrcholu s názvem Hradiště do komplexu hradiště. Hradiště by se pak rozkládalo na více než 30 ha. Opevněná plocha na vrcholu Valy by pak tvořila centrální prostor rozlehlého hradiště. Opevnění druhého vrcholu se však prakticky nedochovalo, pouze v západní časti můžeme pozorovat stopy po dvojitém pásu valů, které jsou v terénu viditelné jako výrazná terénní hrana. Doklady o opevnění obou vrcholů přinesl mimo jiné i výzkum pomocí letecké archeologie.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura) | -1300 až -1000 | ||
HB (popelnicová pole lužická - slezskoplatěnická starší (slezská)) | -1000 až -750 | ||
slovanská | 750 až 800 | ||
slovanská | 800 až 850 |
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 120-121
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 102
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 138
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024