Louňovice pod Blaníkem, hradiště Velký Blaník

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské, stále v terénu dobře patrné, přestože byl terén vrcholu hory v průběhu časů několikrát upravován. Pátrání po tajemstvích hlubin Velkého Blaníku tak může být zatraktivněno pátráním po předcích, kteří nejsou pouhou legendou.

Opevnění. Hradiště disponuje vnějším a vnitřním opevněním a je rozděleno na dvě části – akropoli a předhradí. Vnější opevnění ohraničuje prostor o rozloze 125 x 175 m a jeho délka je 545 m. Vnější opevnění využívá přirozených sklaních masivů, které jsou jeho součástí, což je typické pro hradiště tohoto období. Jeho val je složen z volně vrstvených kamenů, které tehdejší stavitelé posbírali v blízkém okolí a dosahuje šířky 4 až 10 m a výšky 1,5 -2 m. Val vnitřního opevnění uzavírá obdélníkovou plochu o rozměrech 76 x 24 m. Val vnitřního opevněný, navršený z kamene, dosahuje dnes výšky až 2 m. Tato vnitřní linie opevnění je na své vnější straně doplněna 1m širokým příkopem. Uvnitř vnitřního opevnění se ještě nachází lichoběžníková fortifikace, obíhající či se přimykající k Rytířským skalám, široká 2,5-3,5 m a vysoká 1 m, která ohraničuje prostor o rozloze okolo 2 ha.

Datace a nálezy. Hradiště je datované do pozdního halštatu a raného laténu (HD2-3 – LTA1). Otázkou zůstává, zda mohlo být opevněno již v pozdní době bronzové. Na hradišti byly objeveny základy pozdně halštatských a raně laténských stavení o rozměrech 4,2 x 3 m a 6,5 x 8 m. Obě stavby měly kamennou podezdívku a byly částečně vsazeny do skály. Mezi další nálezy patří zlomky keramiky a 5 žulových žernovů řeckého typu, které se na našem území používaly od 6. do 3. století př.n.l.

Toto pravěké hradiště bylo silně porušeno při stavbě novověké rozhledy, při kterém byly poškozeny stopy po středověké činnosti, související s ecistencí dřevěného středověkého hrádku. Jeho význam patrně souvisel s blízkými nalezišti a těžby mědi, zlata a stříbra.

Pověst o Blanických rytířích. Velký Blaník je opředen mnoha pověstmi a legendami. Mezi nejznámnější patří jistě pověst o Blanických rytířích, avšak spojitost mezi touto pověstí a protokeltským etnikem, které zbudovalo na hoře Blaník hradiště, lze jen těžko prokázat. Na druhou stranu však nelze ani vyloučit, že tato česká pověst není utvořena z mnohem staršího základu.

Na počátku 15. století se na Blaník konalo mnoho poutí a již v té době byl prostor hradiště patrně terénně upraven.

Malý Blaník. Na protějším zalesněném kopci, jenž nese název Malý Blaník, v blízkosti zříceniny kaple sv. Máří Magdalény, postavené v 18. století, bylo zjištěno opevnění vrcholové partie polokruhovým valem o průměru 225 m. Patrně se jedná o středověké opevnění, neboť starší osídlení nebylo doposud potvrzeno.

Datace

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri 2003, str. 189-190

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 131

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri 2001, str. 153-154