Rejkovice, hradiště Plešivec

Hradiště z doby bronzové na výrazné hoře Plešivec bylo ve své době velmi důležitým mocensko-ekonomickým opěrným bodem s nepopiratelným kultovním významem pro velkou část regionu středních Čech. Hradiště bylo i důležitýcm obchodním a metarulgickým centrem, do kterého byl přivážen cín z Krušnohoří i měď z Alp.

Poloha. Hradiště Plešivec se nalézá na strategicky významném vrcholu Brd, z něhož je vynikající rozhled po celém okolí. Hlavně možnost kontroly okolní krajiny, přilákala na tento vrchol lid mladší doby bronzové, který zde soustředil své aktivity - ekonomické, správní, sociální i kultovní.

Opevnění. Hradiště je rozděleno mohutnými valy na dvě části, často označované jako vnější a vnitřní hradiště. Vnější hradiště obklopuje hradiště vnitřní ze tří stran. Fortifikace chybí pouze na straně západní. Je pravděpodobné, že v době bronzové byla hradba i na této straně, její pozůstatky byly však zničeny novověkým lomem. Do vnějšího opěvnění byly začleněny přirozené skalní masivy. Na jihu protíná val ulicovitá brána, zvaná Stará vrata, která je z východní strany chráněna jedním ze skalních masivů - Krkavčí skálou a prochází jí lesní cesta. U této brány byly v 19. století nalezeny depoty bronzových předmětů. Vnější opevnění dosahuje délky 2400 m, proto lze usuzovat na druhou bránu, která mohla být umístěna na východní straně hradiště v prostoru zvaném Malá vrata, na což by mohly poukazovat četnější nálezy bronzových předmětů v tomto místě.

Menší, vnitřní hradiště je umístěno na nejvyšším bodě kopce a zaujímá rozlohu 16 ha. Jeho oválný půdorys je obklopen 1530 m dlouhým opevněním, které je přerušeno na své jižní straně velmi dobře patrnou nálevkovitou branou s dovnitř se zužujícími křídly. Stejně jako v případě vnějšího opevnění, i zde bylo využito přírodních překážek v podobě skalních útvarů.

Kamenné valy plešiveckého opevnění měly šířku asi 3 m a byly postaveny z oboustranně lícovaných vodorovně skládaných kamenů, které byly proloženy příčnými dřevěnými rošty, které svazovaly čelní palisádu se zadní stěnou. Na tomto kamenném základě byla ještě vztyčena 2,5 m vysoká dřevěná palisáda.

Datace. Největší rozkvět zažilo hradiště v pozdní době bronzové, tj. štítarský stupeň knovízské kultury.

Funkce. V pozdní době bronzové byla postavena kamenná hradba a hradiště bylo jistě jedním z nejdůležitějších opěrných bodů s mocensko-ekonomickým vlivem, který byl patrně umocněn religiózním charakterem, který se přenesl z dob dřívějších, kdy lze předpokládat kultovní charakter hory. V mladší době bronzové byla totiž hora využívana jako důležité metalurgické a obchodní centrum. Sem směřovaly dodávky cínu z Krušnohoří i mědi z alpské oblasti. Vzhledem k vysoké kulminaci řemesel spojených s metalurgií, které byly považovány za řemesla posvátná a jejich mistři za cosi, připomínající šamany či mágy, byla hora patrně posvátným okrskem, kam nezasvěcení neměli přístup. Tuto teorii podporuje i malé množství nálezů, dokládajících sídelní aktivity v mladší době bronzové.

Zánik hradiště nelze přesně datovat. Jediným vodítkem by snad mohl být požár opevnění, po kterém již opevnění nebylo obnoveno.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě