Albrechtice, hradiště Sedlo

Halštatské hradiště Sedlo u Sušice je impozantním a v terénu dobře patrným dokladem stavitelských dovedností pravěkých lidí z doby železné. Hradiště se nachází na vrcholové partii hory Sedlo u Sušice v nadmořské výšce 902 m n.m. a je druhým nejvýše položeným hradištem v Čechách, hned po nedalekém hradišti Obří hrad. 

Opevnění. Hradiště je opevněno valem bez příkopu v délce 920 m. Ohrazená plocha má tvar protáhlého oválu o délce cca 400 m a šířce 32-114 m a kopíruje sedlovitý tvar vrcholu hory. Při stavbě opevnění bylo využito přirozených sklaních stěn, které byly do opevnění hradiště začleněny. Z vnější strany dosahují valy výšky až 10 m, z vnitřní strany 1-1,5 m, maximální šířka valu činí 13 m. Hradba byla postavena patrně z nasucho kladených kamenů s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Akropole je situována na jihovýchodní straně na nejvyšším bodě ohrazené plochy. Původní vstup do hradiště se nacházel na jihovýchodní straně. Ulicovitá brána měla délku 17 m a šířku 1,5 m.

Datace. Hradiště Sedlo je datováno do pozdní doby halštatské a časné laténské (6.-5.stol.př.n.l.). Dále bylo využíváno Kelty v mladší době laténské (2.-1.stol.př.n.l.), v době římské a ve střesní době hradištní (9.-10. stol.).

Nálezy. Na hradišti byly nalezeny četné doklady osídlení, mimo jiné i dvě polozemnice o rozměrech 4 x 6 m, zlomky kolkované a tuhové keramiky, nůž, prestižní malovaná keramika, žernov řeckého typu. Významným nálezem je opěrka bronzové nádoby, importovaná ze severní Itálie. Tento import by mohl být důkazem pobytu halštatsko-laténské aristokracie na tomto hradišti a mohl by snad podporovat hypotézu o jeho sídelní funkci.

Funkce. Hradiště plnilo patrně funkci sídelní a refugiální, tj. sloužilo i jako ochrana pro okolní obyvatelstvo v dobách ohrožení.

Tato lokalita je někdy, patrně mylně, ztotožňována se jménem Setuakaton z Ptolemaiovy mapy ze 2.století.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Sklenář, K.:

Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 37

Filip, Jan:

Keltská civilizace, Academia, Praha 1996, str. 99

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:

Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 29 - 30

Waldhauser, J.:

Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str.443

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:

Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str.17 - 18

Pleiner, R.:

Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str. 422, 619