Karlovice (Mašov), hradiště Čertova ruka

Hradiště, vybudované ve skalním útvaru zvaném Čertova ruka vypadá na první pohled jako shluk skal podél frekventované turistické stezky vedoucí Českým rájem. Teprve po bližším prozkoumání lokality se vyjeví zbytky pravěkého opevnění, které bylo vybudováno v době železné lidem halštatské kultury. Uvnitř sklaního masivu Čertova ruka cítíte nejen tajemnost místa, ale uvědomíte si také dovednost a vynalézavost pravěkého lidu při stavbě jejich opevnění.

Poloha. Hradiště je situováno v poloze Čertova ruka na cestě mezi hradem Valdštejnem a Hrubou Skálou. Hradiště je umístěno na vrcholové plošině (50 m nad okolním terénem), která je obklopena pískovcovími věžemi a sklaními bloky. 

Opevnění. Opevněna byla pouze ta místa, která nejsou přírodně chráněna, úzké průchody mezi skalami. Ta byla vyplněna valy nebo dřevěnými břevny, zapuštěnými do kapes, které byly vysekány do skal. Vstup do hradiště patrně zajišťovala branka na jižní straně hradiště. Součástí Čertovy ruky je i skalní převis Novákova pec, široký 20 m a hluboký 9 m.

Datace. Na hradišti byly nalezeny stopy po pravěkém osídlení z více období – konec neolitu (kultura lengyelská), eneolit, mladší doba bronzová (kultura lidu lužických popelnicových polí) až po pozdní dobu halštatskou, kdy byla lokalita pravděpodobně opevněna poprvé.Nálezy dokládají i osídlení v době laténské (3.-1. stol. př.n.l.)
Mezi mladší nálezy patří nálezy z doby stěhování národů (400-600). Na lokalitě stál středověký hrádek, z něhož se dochovaly žlaby pro palisádu a kamenná cisterna.

Nálezy. Mezi významné nálezy z lokality Čertova ruka je nutné zmínit nález dvou bronzových trojbřitých šipek skythského typu z doby halštatské, které dokládají styky mezi těmito kulturami. Z doby laténské pocházejí prestižní keltské předměty – zlomky dvou skleněných náramků, malovaná keramika a železné předměty.

Šourkova jeskyně. 150 m severozápadně od Čertovy ruky se nachází další lokalita se stopami po pravěkém osídlení, a to tzv. Šourkova jeskyně, o rozloze 10 m2. Před vstupem do jeskyně je obrovský balvan. V jeskyni byly objeveny zlomky keramiky lidu popelnicových polí a střep luxusní červenobíle malované keramiky ze 2.-1. století př.n.l.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str.121-122

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 136

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 142

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 258