Přírodní rezervace Klokočské skály se nachází jižně od Malé skály v blízkosti obce Klokočí. Je tvořena dvěma komplexy Klokočských a Betlémských pískovcových skal, které se zvedají vysoko nad úroveň okolního terénu a vytvářejí tak jakousi náhorní plošinu obehnanou nepřístupnou skalní stěnou. Ve skalách vzniklo v průběhu času postupnou erozí velké množství skalních pseudokrasových dutin, přičemž něktré z nich jsou dnes turisticky více či méně přístupné, jako např. nejznámější jeskyně Postojna (Amerika), jeskyně Husova kaple, jeskyně zvaná „Indiánské pohřebiště“ či tzv. „Doudyho jeskyně“ a mnohé další. Něktére z jeskyní či převisů, jako již zmiňovaná jeskyně Postojna, jeskyně Jislova a Kristova, vydaly svědectví, jež dokládají mnohdy opakované využití pravěkým člověkem.
Jendou z největších a veřejně přístupných je pseudokrasová jeskyně Postojna, nazývaná též Amerika, která se nachází na západní straně skalního komplexu Klokočských skal, ve východní stěně Zeleného údolí v blízkosti osady Rozumov. Jeskyně je zvenčí tvořena masivním vstupním převisem, pod nímž se nachází severně orientovaný úzký vchod, kterým se prochází kolem malé síně 8 x 4 m až do samotné velké síně o velikosti 16 x 18 m a maximální výšce 2,5 m. Na severozápadní straně pak velká síň přechází v několik průlezných chodeb.
Osídlení jeskyně Postojna pravěkým člověkem je na základě nálezu keramickýh střepů ve vchodové části jeskyně J. Filipem v roce 1943 a následného sondážního výkumu L. Jisla a F. Proška v roce 1947 datováno do mladší doby bronzové, kdy jeskyni využívali lidé lužické kultury.
Datace
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1994, str. 38
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str.26
Matoušek, J., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 80-81