Ježkovice, hradiště Černov

Keltské hradiště Černov je jedním z prvních dokladů keltského osídlení v České republice a jedinou ověřenou lokalitou na Moravě z počátků osidlování našeho území keltskou populací.

Poloha. Hradiště Černov s impozantním, v terénu dobře patrným opevněním naleznete 2 km od obce Ježkovice, na východním okraji Drahanské vrchoviny. Je situováno na výrazné ostrožně, kterou obtéká potok Rakovec.

Opevnění. Hradiště s oválným půdorysem a rozlohou 9,3 ha je rozděleno na akropoli a předhradí a bylo opevněno čtyřnásobnou fortifikací v podobě valů s příkopy.
Akropole s rozměry 225 x 130 m se nalézá na jihozápadním konci ostrožny. Akropole je opevněna valem s příkopem. Tato první fortifikace je nejvýraznější na nejlépe přístupné, severovýchodní straně a dále je pak viditelná spíše jako terénní vlna, tvořená kameny. 12-15 m od prvního valu probíhá na severovýchodě paralelně s prvním valem druhá, nejmohutnější, fortifikace v podobě valu s příkopem o délce 220 m. Výška opevnění ode dna příkopu až po vrchol  valu je 4-5,2 m a šířka příkopu dosahuje až 12 m. Třetí fortifikace, vzdálená od druhé 30 m, je tvořena příkopem o délce 230 m a šířce 6-8 m. I nad tímto příkopem byl patrně val, na který lze snad usuzovat podle mírné terénní vlny na vnitřní straně příkopu. Poslední, čtvrtá fortifikace, je od třetí vzdálena 230 m a zachovala se pouze částečně v podobě 65 m dlouhého úseku opevnění, tvořeného obloukovitým valem s příkopem. Vstup do hradiště byl v jihovýchodní části opevnění akropole. Opevnění bylo tvořeno čelní zdí z nasucho kladených kamenů a třímetrovým hlinitoštěrkovým násepem

Datace. Na hradišti byly objeveny nálezy (detektorem kovu nalezen depot železných předmětů z časně laténského období), díky nimž lze hradiště datovat do časné doby laténské, do druhé poloviny 5. století až počátku 4. století př.n.l. (stupeň LTA); jedná se o jeden z nejstarších dokladů keltského osídlení v Čechách a jedinou ověřenou lokalitu na Moravě z počátků pronikání keltského etnika na naše území. V časné době laténské byla lokalita napadena, o čemž svědčí doklady po požáru fortifikace. Snad se mohlo jednat o nájezd Keltů z druhé vlny jejich pronikání na Moravu.

Slovanské osídlení. Hradiště Černov bylo využíváno ještě jednou Slovany ve starší době hradištní v průběhu 8. století. Z této doby pochází kromě keramiky i dva bronzové předměty, objevené detektorem kovů.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čižmář, M.:
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 138-140

Čižmářová, J.:
Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 197-199

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 100

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 134