Tmaň, jeskyně Ve vratech
| lokalita: | Tmaň |
| okres: | Beroun |
| poloha: | Ve vratech |
| typ: | jeskyně |
| rozloha: | 48 m2 |
| nadm. výška: | m.n.m. |
Datace:
kultura: micoquien: -100000 až -70000
kultura: vypíchaná keramika starší: -4900 až -4600
kultura: vypíchana keramika mladší: -4600 až -4400
kultura: HC - HD1 (bylanská): -750 až -560
Jeskyně Ve vratech je spíše než jeskyní krasovou puklinou, ve které bylo nalezeno velké množství nálezů z více období pravěku. Lokalita se nachází na hradišti Kotýz nedaleko známých Koněpruských jeskyní.
Popis jeskyně. V severozápadním rohu pravěkého hradiště Kotýz se nachází skalní most tzv. Axamitova brána (kdysi též nazýván Zlatá brána) se 4 m vysokým obloukem. Za touto vstupní branou se nachazí uzavřený prostor s otevřeným stropem nazývaný jeskyně Ve vratech. Tento krasový útvar (brána a "jeskyně") byl dlouho považován za pozůstatek skutečné jeskyně, které se zřítil strop (podobně jako je tomu v případě jeskyně Šipka u Štramberka), avšak podle současných výzkumů převažuje názor, že jde o krasovou puklinu ve skalním masivu. Jeskyně/puklina je 16 metrů dlouhá a ve vstupu 6 metrů široká. Směrem k zadní části se jeskyně výrazně zužuje až zcela mizí ve skále. Zhruba v polovině jeskyně se otevírá 8 m hluboká propast.
Datace a nálezy. Jeskyně Ve vratech byla neodborným kopáním od 18. století značně poškozena, takže novodobý výzkum zde nalezl pouhé zbytky dokladů využívání jeskyně člověkem. Přesto jsou tyto nálezy poměrně bohaté. Mezi nejstarší nálezy patří kamenná industrie (úštěpy, drasadla a nože) z mladší fáze středního paleolitu (micoquien), kdy byla zadní propast nejspíše zcela zaplněna sedimenty. Četné nálezy pak pochází z mladší doby kamenné (neolitu) lidu s kulturou vypíchané keramiky (4900-4300 př.Kr.), které jsou reprezentovány keramickými střepy, kamennými nástroji i unikátním miniaturním kamenným sekeromlatem. Mezi další nálezy patří keramické zlomky z mladší doby bronzové kultury knovízské a ze starší doby železné kultury bylanské. Nejmladší nálezy pak reperezentují keramické střepy z raného a vrcholného středověku a pozůstatky snad chymické keramiky z ranného novověku.
Na místě jeskyně Ve vratech též hledal v roce 1951 archeolog J. Král keltskou svatyni, avšak neúspěšně.
Datace
| kultura | doba | fáze | datace |
|---|---|---|---|
| micoquien | -100000 až -70000 | ||
| vypíchaná keramika starší | -4900 až -4600 | ||
| vypíchana keramika mladší | -4600 až -4400 | ||
| vypíchaná keramika pozdní | -4400 až -4300 | ||
| HA (popelnicová pole hornodunajská - knovízská kultura) | -1300 až -1100 | ||
| HC - HD1 (bylanská) | -750 až -560 |
Seznam všech obrázků k této lokalitě
| obrázek | popis |
|---|---|
| sc-tman-03-1.jpg | Tmaň |
| sc-tman-03-2.jpg | Tmaň |
| sc-tman-03-3.jpg | Tmaň |
| sc-tman-03-4.jpg | Tmaň |
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 317-319
Matoušek, V., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 147-151
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 107-109
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 359-361
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 274-275