lokalita: | Tmaň |
okres: | Beroun |
poloha: | Kotýz |
typ: | hradiště |
rozloha: | 4,9 ha |
nadm. výška: | 412 m.n.m. |
Datace:
kultura: HB popelnicová pole hornodunajská - knovízská skupina (štítarský stupeň): -1000 až -750
kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470
kultura: slovanská: 800 až 950
Hradiště Kotýz - hradiště v z doby bronzové, železné a hradištní je součástí turisticky atraktivní lokality Český kras. Jeho návštěvu lze spojit s prohlídkou známých Koněprusských jeskyní.
Poloha. Pravěké a středověké hradiště Kotýz je situováno na západním výběžku hřbetu Zlatý kůň (476 m n.m.). Součástí masivu Zlatý kůň jsou také známé Koněpruské jeskyně, které se nacházejí na jeho východní straně.
Opevnění. Hradiště Kotýz bylo na své jižní a západní straně přirozeně chráněno téměř kolmými vápencovými skalami, místy až 42 m vysokými, které se tyčí nad Suchomastským potokem. Na těchto dvou stranách tedy nebylo potřeba budovat umělé opevnění. Na severní straně je hradiště opevněno spíše symbolicky opevněním, které je v terénu dnes již málo patrné. Pouze 65 m úsek je lépe rozpoznatelný, a to v podobě nízkého valu, tvořeného volně vrstvenými kameny. Nejlépe dochované opevnění se nachází na straně východní, kde je tvořeno dvěma příčnými valy, vnitřním a vnějším. Vnější val s kamenným jádrem dosahuje délky 240 metrů, výšky 1,5 m a šířky 4-5 m. Vnitřní val je souběžný s valem vnějším, je 110 m dlouhý a byl patrně postaven až dodatečně, čemuž nasvědčuje velmi ostrý úhel napojení na vnější val. Vnitřní val, taktéž s kamenným jádrem, dosahuje dnes výšky 2,3 m a šířky 5-7 m.
Datace. Hradiště Kotýz bylo využíváno v pozdní době bronzové lidem knovízské kultury (1000 – 750 př.Kr.), ve starší době železné lidem s kulturou halštatskou (555 – 470 př. Kr.) a dále pak ve střední době hradištní Slovany (800 – 950 př.Kr.). Opevnění nebylo bohužel zkoumáno, a tak chybí doklady, které by pomohly určit, ve které době bylo opevnění hradiště vybudováno.
Axamitova brána. V severozápadním rohu hradiště Kotýz se nachází skalní most tzv. Axamitova brána spolu s jeskyní Ve vratech, která též vydala četné důkazy přítomnosti člověka v pravěku.
V 19. století, v době romantismu, bylo hradiště Kotýz chápáno jako významné pro české dějiny. Z vrchu Zlatý kůň pochází dokonce i jeden ze základních kamenů Národního divadla, kde je umístěna malba V. Beneše, znázorňující Kotýz. Hradiště bylo v této době chápáno díky amatérskému archeologovi V. Krolmusovi jako pohanské proročiště. V neprofesionální archeologické literatuře lze narazit na další hypotézu o hradišti Kotýz, která hradiště klade do souvislosti s keltskou bohyní Eponou, jejímž symbolem byl kůň, souvislost s názvem hřebenu, ale také klíč, který by mohl poukazovat na blízké jeskyně. Tato hypotéza však stojí na velmi vratkých základech a je neprokazatelná.
Koněprusské jeskyně. Na hřebenu Zlatý kůň se nalézájí i známé Koněpruské jeskyně, které jsou nejrozsáhlejším jeskynním komplexem Českého krasu. Komplex chodem a dómů ve třech patrech dosahuje celkové délky přibližně 2 kilometry a jeho největší hloubka je 70 m. Zpřístupněno bylo střední a horní patro jeskynního komlexu. Archeologicky nejzajímavější je tzv. Proškův dóm ve středním patře jeskynního komplexu, kde byly v suťi pod krasovým komínem objeveny kosterní pozůstatky dospělé ženy, kamenné a kostěnné nástroje a kosti jeskynní hyeny, jeskynního medvěda, koně, tura, soba a jelena. Nálezy pocházejí z mladšího paleolitu z období magdalénien (13000-10000 př.Kr.). Vzhledem k tomu, že systém Koněpruských jeskyní nebyl v paleolitu využíván, je pravděpodobné, že kosterní pozůstatky byly původně do komína pohřbeny spolu s nástroji a kostmi zvířat, které byly k pohřbu přidány jako obětiny a později se propadly hlouběji do jeskyně. V horním patře jeskynního systému byla také objevena vybavená penězokazecká dílna z 2.pol. 15. století, ve které byly raženy pražské haléře.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
HB popelnicová pole hornodunajská - knovízská skupina (štítarský stupeň) | -1000 až -750 | ||
HD2 - HD3 (halštatská) | -560 až -470 | ||
slovanská | 800 až 950 |
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 317-319
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 107-109
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 359-361
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 274-275
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024