lokalita: | Němětice |
okres: | Strakonice |
poloha: | Hradec |
typ: | hradiště |
rozloha: | 0,3 ha |
nadm. výška: | 452 m.n.m. |
Datace:
kultura: HC - HD1 (halštatská mohylová): -750 až -560
kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470
kultura: slovanská: 800 až 950
Hradiště Hradec u Němětic - umístěné na ostrožně nad Volyňkou bylo osídleno ve dvou obdobích - v době železné a v době hradištní a v obou obdobích bylo významným sídlem aristokracie a strážilo obchodní stezku ze Solné komory. Díky ojedinělému systematickému výzkumu se můžeme dozvědět o obyvatelích tohoto hradiště více podrobností než tomu je na jiných archeologických lokalitách.
Doba halštatská
Opevnění. Na východní a jižní straně bylo hradiště dobře chráněno strmými svahy, proto bylo na tomto místě opevnění omezeno pouze na lehčí formy dřevěného ohrazení. Na přístupné, severní a západní straně, bylo hradiště chráněno v době halštatské příkopem a palisádou. Příkop, široký 4 až 5,8 m a hluboký 0,6 až 1 m, byl umístěn vně ohrazení ve vzdálenosti 6-12 m od palisády. Dřevěná palisáda byla dvojitá, postavená z kůlů, zahloubených do země a s vnitřním prostorem, vysypaným hlínou. Opevnění vymezovalo dvorec o rozměrech 70 x 140 m. Brána byla umístěna na západní straně opevnění.
Datace. Němětické hradiště bylo využíváno v průběhu 6. století a na počátku 5. století př. Kr (580 - 480/475 př. Kr.).
Nálezy. V prostoru dvorce byly objeveny zahloubené chaty a větší nadzemní dům s kůlovou konstrukcí. Všechny stavby se zde koncentrovaly těsně podél vnitřní stěny palisády, zbytek prostoru dvorce zůstal nezastavěn. Stopy po osídlení byly zjištěny i vně ohrazení. Dále zde bylo nalezeno velké množství zlomků keramiky (přes 7000), přesleny, dokládající zdejší výrobu textílií a tkanin, zlomky tavících tyglíků, část hliněného nákončí měchu, snad sloužící při výrobě bronzu a bronzových předmětů, ale i železná struska. I nález brousků, kamenné otloukače, hladítko a části mlýnků jasně dokládají hospodářskou a výrobní aktivitu. Mezi významné nálezy patří prestižní bronzová spona
Funkce. Němětické hradiště je spíše než hradištěm opevněným dvorcem (s paralelami v Bavorsku i v Čechách), čemuž nasvědčuje typ opevnění a umístění v krajině. Nález prestižní bronzové spony svědčí o vyšším sociálním postavení obyvatel Hradce u Němětic. Snad zde měl své sídlo nějaký lokální vládce, který byl však patrně podřízen vládci z nedalekého hradiště Věnec (Zálezly). Hradec také patrně hrál úlohu v dálkovém i regionálním obchodě.
Zánik hradiště. Místo bylo opuštěno z neznámých důvodů. Nebyly zjištěny žádné doklady násilného zániku.
Doba hradištní
Opevnění. Hradec u Němětic byl opevněn znovu, po dvanácti stoletích, v době hradištní, lidem kultury slovanské. Opevnění slovanského hradiště bylo vybudováno na stejném místě jako opevnění předchozí, halštatské. Místo palisády tu však v této době stála již opravdová dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. Halštatský příkop však obnoven nebyl. V této době bylo hradiště rozděleno na dvě části příkopem (8 m široký, 1,3 mhluboký), lemovaným palisádou. Brána do vnější části hradiště byla umístěna v jihzápadním rohu hradiště, brána do vnitřní části v jižní části valu.
Datace. Hradiště vzniklo v druhé polovině 9. století a násilně zaniklo na počátku 10. století.
Nálezy. Na hradišti bylo nalezeno velké množství nálezů, a to patrně díky tychlému opuštění lokality z důvodu násilného napadení. Byla zde objevena železná sekera, kosa, zlomek malé podkovy (ojedinělý nález - kování nebylo v raném středověku příliš rozšířené), železné přesky, jehlice, železné řemeslnické předměty, kování dřevěných věder, zlomky keramiky, přesleny, zlomky bronzových předmětů, korálek a další.Významným nálezem je železné kování řemení meče se stříbrným vtepáním, které mohlo být vyrobeno na Velké Moravě či ve francké říši.
Stavby. V přední části hradiště byly objeveny pozůstatky pouze jedné stavby, v jihozápadním rohu opevnění vedle brány, jenž je možné interpretovat jako strážní domek. V druhé části hradiště - akropoli, v jeho centru, stála jedna či dvě větší stavby s kamennou podezdívkou, snad sídlo vládce. Ostatní stavby byly situovány při severovýchodním obvodu akropole.
Funkce. Jednou z hlavních funkcí Hradce u Němětic byl dohled nad obchodní stezkou, který jistě vyžadoval stálou vojenskou posádku. Vnitřní část dvorce s jeho zástavbou a nález honosného železného kování se stříbrným vtepaným drátkem zdobícího kdysi řemení meče by mohly být dokladem přítomnosti slovanské elity a snad i dokladem toho, že zde mohlo být knížecí sídlo.
Zánik hradiště. Hradec u Němětic byl násilně zlikvidován a opuštěn ve velké rychlosti, na což lze usuzovat z velkého množství nálezů i takových předmětů, které by při pokojném opuštění místa byly určitě vzaty s sebou. Dalším důkazem násilného zániku jsou stopy po požáru a nález téměř stovky železných hrotů šípů.
V současnosti nejsou již zbytky opevnění téměř patrné díky zemědělské činnosti na lokalitě; zbytky opevnění důkladně rozorány.
Hradiště Hradec u Němětic bylo systematicky prozkoumáno při výzkumu, vedeném J. Michálkem v letech 1982-83 a 1988-89.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
HC - HD1 (halštatská mohylová) | -750 až -560 | ||
HD2 - HD3 (halštatská) | -560 až -470 | ||
slovanská | 800 až 950 |
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 213-214
Lutovský, M., Michálek, J.:
Archeologie knížecího sídla, SET OUT, Praha 2002
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 149-150
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 230
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 354
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024