Dneboh, hradiště Klamorna
| lokalita: | Dneboh |
| okres: | Mladá Boleslav |
| poloha: | Klamorna |
| typ: | hradiště |
| rozloha: | 1 ha |
| nadm. výška: | 360 m.n.m. |
Datace:
kultura: řivnáčská: -3000 až -2800
kultura: keramika kulovitych amfor: -3000 až -2800
kultura: HA (popelnicová pole lužická - lužická kultura): -1300 až -1000
kultura: LTB2 - LTC1 (laténská): -325 až -180
kultura: slovanská: 800 až 950
kultura: slovanská: 950 až 1000
Opevnění. Klamorna je na jižní a západní straně přirozeně chráněna strmými, téměř kolmými sklaními srázy. Jediným slabým místem hradiště je strana severovýchodní, kde je Klamorna propojena s lokalitou Hrada úzkou šíjí, která byla přepažena valem. 7 metrů široký a místy více než 2 metry vysoký val měl dokonaleji zkonsruované opevnění než opevnění sousedního hradiště Hrada. Hradiště Klamornu chránila hradba, která sestávala z dřevohlinité roštové konstrukce a čelní zdi z velkých kamenů nasucho kladených. Hradba byla ještě zpevněna po obou stranách dřevěnou palisádou.
Datace a nálezy. Nejstarší nálezy z hradiště Klamorna patří řivnáčské kultuře spolu s keramikou kulovitých amfor pozdní doby kamenné (střední eneolit). Klamorna byla stejně jako hradiště Hrada poprvé opevněna v mladší a pozdní době bronzové lidem kultury lužických popelnicových polí. Osídlení v mladší době železné (kultura laténská) je doloženo objevem polozemnice Keltů se střepy keramiky z 3.stol. př.n.l., jejíž základy byly vytesány do pískovcové skály. Laténská keramika byla nalezena také při výzkumu valu. Vzhledem k tomu, že v této části Čech neznáme jiné další hradiště osídlené keltskou populací, lze usuzovat, že obyvatelé laténské Klamorny byli buď zbytkem původního lidu lužických popelnicových polí, kteří přijali hmotnou kulturu Keltů nebo, jak soudil keltolog Jan Filip, posádkou Keltů na území lidu popelnicových polí.
Hradiště Klamorna bylo opevněno i v době hradištní. ale o něco později než sousední Hrada, kterou Slované opevnili již na počátku 9.století. Slovanské osídlení na Klamorně přetrvalo však na rozdíl od osídlení na hradišti Hrada, kde Slované přestali sídlit na počátku 10. století, ještě po celé 10. století.
Funkce. Hradiště Klamorna spolu s hradištěm Hrada tvořilo patrně už od doby bronzové jedno jediné hradiště. V době hradištní pak byly lokality Hrada a Klamorna spojeny v jeden opevněný celek a vzhledem k archeologicky zjištěnému řidšímu osídlení se usuzuje na útočištnou, refugiální funkci obou hradišť, kdy se v dobách ohrožení na těchto lokalitách ukrývalo obyvatelstvo z okolí.
Pohřebiště. V blízkosti hradiště Hrada a Klamorna, v obci Dneboh, byla zjištěna žárová pohřebiště, která se datují do stejného období jako osídlení lokalit kulturou lidu lužických popelnicivých polí. Bylo objeveno asi 70 hrobů s chudou výbavou, polovina hrobů byla popelnicová.
Drábské světničky. V souvislosti s lokalitou Hrada a Klamorna je nutné zmínit i nedaleké Drábské světničky, které vznikly ve vrcholném středověku.
Datace
Seznam všech obrázků k této lokalitě
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 63-65
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 146-147
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 67-68
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 348
Mapa
Komentráře k této lokalitě:
1
| Číst a přidávat komentáře