lokalita: | Habrůvka |
okres: | Blansko |
poloha: | Býčí skála |
typ: | jeskyně |
rozloha: | |
nadm. výška: | m.n.m. |
Datace:
kultura: magdalénien: -13000 až -10000
kultura: HC - HD1 (horákovská): -750 až -560
Jeskyně Býčí skála
Poloha. Jeskyně Býčí skála se nachází na sv. straně Josefovského údolí ve stejnojmenném skalním masivu nad Křtinským potokem, spojeným s potokem Jedovnickým. Býčí skála byla původně vývěrem Jedovnického potoka. Spolu s Rudickým propadáním tvoří jeskyně druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 17 kilometrů.
Datace. Uvnitř jeskyně, v tzv. Jižní odbočce se našly stopy osídlení z počátku mladšího paleolitu a z období lovců sobů a divokých koní s kulturou zvanou magdalénien. Nejvýznačnější nálezy však spadají do období starší doby železné (halštatské) a jsou připisovány kultuře horákovské.
Nálezy. V osmnáctém století těžili dělníci z blízkých železáren v Předsíni štěrk a opakovaně nacházeli uhlíky a lidské kosti. Tyto nálezy zaujaly lékaře a badatele Jindřicha Wankela, dnes přezdívaného "otec moravské archeologie", který dal v roce 1869 vyhloubit jámy na různých místech Předsíně. V témže roce zde dva studenti našli hliněnou nádobu, ve které byla nádherná bronzová soška býka, obalená zuhelnatělým prosem. Na čele, na plecích a páteři byl býček zdobený železem a v místě očí byl dříve patrně vsazen kousek skla. (Pozn.: Jeskyně se jmenovala Býčí skála od nepaměti, patrně podle pohanského kultu býka. Své jméno tedy nedostala podle tohoto nálezu). Toto utvrdilo Wankela v rozhodnutí Předsíň prozkoumat. Výkopy prováděl v roce 1872, za podpory knížete Jana z Lichtenštejna.
Nález J. Wankela byl šokující. V prostoru tzv. Předsíně, pod vrstvou kamenů a vypáleného vápence našel místy až půl metru silnou vrstvu dřevěných uhlíků. V žárovišti nalezl střepy nádob, železné sekery, meč, bronzové a zlaté ozdoby, zbroj a skleněné perly. Bylo zde navršeno také přes 40 lidských koster. Některým chyběla hlava, jiným ruce a nohy. Našel také množství nádob naplněných prosem, moukou a masem. Mezi nimi byla i číše, vyrobená z lidské lebky. U stěny nalezl kamenný oltář a na něm dvě ženské ruce s náramky a zlatými prsteny a polovinu lebky. Hlouběji v jeskyni našel v popelu zbytky obětního vozu s bronzovým kováním a kostrou muže - patrně velmože. Wankel tento nález interpretoval jako rituální pohřeb velmože Hallstattské kultury s lidskými obětmi (starší doba železná 750-400 př. n.l.). U zadní stěny Předsíně pak byla objevena kovářská dílna a další doklady výroby. Nález je nyní uložen v přírodně-historickém muzeu ve Vídni a přikládá se mu obrovský význam. Jedná se o jeden z nejzáhadnějších archeologických objevů v Evropě.
Zatímco J. Wankel vyložil nálezovou situaci jako pohřeb kmenového náčelníka se složitým rituálem, včetně kanibalismu, v poslední době se také hovoří o výbuchu nahromaděného plynu či masakru prospektorů železa jinou skupinou, atd.
Za německé okupace měla být jeskyně, stejně jako jiné jeskyně Moravského krasu (Kůlna, Výpustek), využívána jako zbrojní továrna na výrobu leteckých motorů. Podlaha Předsíně byla vylita betonem a oba vchody do jeskyně uzavřeny. Výroba ale v této jeskyni nikdy nezačala a prostor byl využíván pouze jako sklad.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
magdalénien | -13000 až -10000 | ||
HC - HD1 (horákovská) | -750 až -560 |
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1994, str. 76
Přichystal, A., Náplava, M.:
Záhada Býčí skály, Amaprint Kerndl s.r.o., Třebíč 1995
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str.91 - 92
Pleiner, R.:
Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str.45, 407, 428, 431, 556, 672
Matoušek, J., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 172-179
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024