lokalita: | Albrechtice |
okres: | Klatovy |
poloha: | Sedlo |
typ: | hradiště |
rozloha: | 3 ha |
nadm. výška: | 902 m.n.m. |
Datace:
kultura: HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén): -470 až -420
kultura: LTA1 - LTB1 (laténská - časné období): -420 až -385
kultura: LTC2 (laténská): -180 až -125
Halštatské hradiště Sedlo u Sušice je impozantním a v terénu dobře patrným dokladem stavitelských dovedností pravěkých lidí z doby železné. Hradiště se nachází na vrcholové partii hory Sedlo u Sušice v nadmořské výšce 902 m n.m. a je druhým nejvýše položeným hradištem v Čechách, hned po nedalekém hradišti Obří hrad.
Opevnění. Hradiště je opevněno valem bez příkopu v délce 920 m. Ohrazená plocha má tvar protáhlého oválu o délce cca 400 m a šířce 32-114 m a kopíruje sedlovitý tvar vrcholu hory. Při stavbě opevnění bylo využito přirozených sklaních stěn, které byly do opevnění hradiště začleněny. Z vnější strany dosahují valy výšky až 10 m, z vnitřní strany 1-1,5 m, maximální šířka valu činí 13 m. Hradba byla postavena patrně z nasucho kladených kamenů s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Akropole je situována na jihovýchodní straně na nejvyšším bodě ohrazené plochy. Původní vstup do hradiště se nacházel na jihovýchodní straně. Ulicovitá brána měla délku 17 m a šířku 1,5 m.
Datace. Hradiště Sedlo je datováno do pozdní doby halštatské a časné laténské (6.-5.stol.př.n.l.). Dále bylo využíváno Kelty v mladší době laténské (2.-1.stol.př.n.l.), v době římské a ve střesní době hradištní (9.-10. stol.).
Nálezy. Na hradišti byly nalezeny četné doklady osídlení, mimo jiné i dvě polozemnice o rozměrech 4 x 6 m, zlomky kolkované a tuhové keramiky, nůž, prestižní malovaná keramika, žernov řeckého typu. Významným nálezem je opěrka bronzové nádoby, importovaná ze severní Itálie. Tento import by mohl být důkazem pobytu halštatsko-laténské aristokracie na tomto hradišti a mohl by snad podporovat hypotézu o jeho sídelní funkci.
Funkce. Hradiště plnilo patrně funkci sídelní a refugiální, tj. sloužilo i jako ochrana pro okolní obyvatelstvo v dobách ohrožení.
Tato lokalita je někdy, patrně mylně, ztotožňována se jménem Setuakaton z Ptolemaiovy mapy ze 2.století.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén) | -470 až -420 | ||
LTA1 - LTB1 (laténská - časné období) | -420 až -385 | ||
LTC2 (laténská) | -180 až -125 | ||
LTD1 - 2 (laténská) | -125 až -30 |
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 37
Filip, Jan:
Keltská civilizace, Academia, Praha 1996, str. 99
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 29 - 30
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str.443
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str.17 - 18
Pleiner, R.:
Pravěké dějiny Čech, Academia, Praha 1978, str. 422, 619
přístup od Sušice: ze Sušice směrem na Kašperské Hory, po přejezdu mostu přes řeku Otavu odbočit z hlavní silnice dle dopravího značení doleva nahoru na Albrechtice. V Albrechticích nahoru ke kostelu Panny Marie a sv. Petra a Pavla a od něj doprava k hotelu (???). Za ním už je červeně vyznačena turistická trasa až na Sedlo. Při postupu touto cestou tak nejprve minete zmiňovanou sluj, jež bude jakožto skalisko vyčnívat nějakých 30 m po vaší levici a vzápětí vstoupíte skrze prolomenou, dnes zarostlou bránu. Pokud si ale dáte tu práci a ještě před vstupem bránu podejdete zprava, spatříte jak se nad vámi vzpíná masivní kamenný val, jenž se směrem doprava stáčí k jihu.
přístup od Kašperských Hor: z náměstí v Kašperských horách sledujte zelenou turistickou značku až ke gotickému hradu Kašperk. Nyní pokračujeme dále po žluté značce dokud nenarazíme na značku červenou, po níž se vydáme směrem na Sedlo, na něž se budete musete doslova "vyškrábat" po obtížně přístupné stezce. Po takto namáhavém výstupu narazíte na masivní opevnění a jednu z bašt. A nyní sami zvažte, zda toto mohla být hlavní brána do hradiště...
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024