GPS: 50°13'37.252"N, 13°41'37.707"E
mapa
trasa: 70
spojení: Předesílám hned v úvodu, že tento výlet jsme podnikli na kolech. Porce kilometrů je pro pěší přílišná, proto doporučuji cestu naplánovat z Krušovic, čímž se cesta tam i zpět zkrátí na přijatelných 20 km.
Cyklovýlet začíná v městečku Nové Strašecí. To je opředeno společně s okolními obcemi dávnou historií táhnoucí se až do paleolitu. Vyrážíme na sever po červené směrem Mšenským Žehrovicím. Samotné Mšenské Žehrovice by mohly být cílem naší cesty. Na jižní straně se nachází keltská svatyně či pozůstatky osídlení (laténská doba LT C1, [1]). Z Mšenských Žehrovic pokračujeme po zeleném okruhu k severu až narazíme na modrou TZ. Odbočujeme doleva (stejným směrem vede i zelený okruh). Jedeme dále po modré kolem rybníků až narazíme na hlavní silnici kousek před Řevničovem. Dojedeme po této silnici, odbočujeme doprava severozápadním směrem, až do Řevničova. Určitě si na webu obce přečtěte pověsti o Řevničově. Vrch Žalý i poklad hajného Kožicha jsme minuli před odbočením na hlavní silnici. Z Řevničova se se vydáme západně po žluté TZ až narazíme na zelenou TZ. Po té se směřujeme severně (odbočujeme vpravo). Kolem zříceniny hrabu Džbán zelenou TZ narážíme na žlutou TZ nedaleko Mutějovic. Pokračujeme po žluté západně do Mutějovic - železniční zastávky. Odtud máme na výběr pokračovat po žluté TZ nebo po zeleném okruhu až ke kamenným řadám, které jsou na hřebeni nad zastávkou. Dorážíme do cíle naší cesty.
Záhadami obestřené kounovské řady dodnes neodhalily důvod jejich vzniku a využití. Bývají považovány za pravěkou megalitickou observatoř. Dříve se myslelo, že jsou přírodního původu. Po geologickém průzkumu bylo zjištěno, že kameny jsou z křemence, kdežto hřeben, na kterém leží, je opukový. V 70. letech dostaly dva největší kameny pojmenování, Pegas a Gibbon. Řady tvoří 2500 kamenů. Pro archeologický průzkum je objevil kounovský učitel Patejdl v roce 1934. Od té doby se vyrojilo několik teorií o jejich původu a účelu. Od teze o kalendáři až po navigaci pro mimozemské návštěvníky.
V souvislosti s kounovskými řadami je dobré připomenout, že v okolí se nacházejí ještě jiné lokality s kamennými řadami [3]. Nedaleko Nečemic, což je cca 5 km vzdušnou čarou od kounovských řad, jsou taktéž křemencové řady. Dále na vrchu Špičáku se nalézá kamenný kruh a řada ležící ve slunovratové spojnici kounovských a nečemických řad. A jihovýchodně od Žatce leží mezi obcemi Kluček a Lhota náhorní plošina lemovaná křemencovými bloky.
Nazpět vyrážíme po žluté TZ až do Kounova. Vracíme se směrem ke Krušovicím po pivní cyklostezce 0115. V Mutějovicích stezku opouštíme a pokračujeme rovně po silnici východním směrem do Hředle. V Hředli najíždíme na červenou TZ vedoucí do Krušovic. Z Krušovic, po patřičném občerstvení, pokračujeme po červené TZ přes Kozí hrádek a Louštín, což je pozůstatek pravěkého hradiště sloužícího jako útočiště v dobách nebezpečných. Pokračujeme po zelené naučné stezce Louštín až se napojíme na cyklostezku 0102 vedoucího zpět do Nového Strašecí.
[1] Doba laténské – sídlení a výroba [online]. 2003-10-03 [cit. 2010-03-07]. Seznam archeologických stránek na německém internetu. Dostupné z WWW: <http://www.nemecka-archeologie.wz.cz/studenti/latensidleniavyroba.rtf>.
[2] Kamenn%C3%A9 %C5%99ady Kounov In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2006-08-25, 2009-10-29 [cit. 2010-03-07]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%A9_%C5%99ady_Kounov>.
[3] POOH [online]. 2008-03-02 [cit. 2010-03-07]. Kounov a jeho kamenné řady. Dostupné z WWW: <http://www.pooh.cz/pruvodce/a.asp?a=2004621&db=444>.
[4] Oficiální stránky Obce Kounov [online]. 2007 [cit. 2010-03-07]. Kounovské kamenné řady. Dostupné z WWW: <http://www.obec-kounov.cz/kounovske-kamenne-rady/>.
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024
