Osídlení lengyelské kultury moravské malované keramiky

autor: Tomáš Přidal, zveřejněno: 2009-08-15

Katastrální území dnešní Náměště na Hané u Olomouce bylo na “prehistorické” nálezy (jak jsou v dřívější literatuře označovány archeologické prameny “hmotné” povahy) bohaté již v době na začátku a zejména v druhé polovině devatenáctého století. Z tohoto “předválečného” období je známo sídliště z mladší doby kamenné, konkrétně kultury vypíchané (VK; pojmenování podle “vypíchaného” vzoru na stěnách keramických nádob) z období středního neolitu, (4 900 - 4 700/4 500 př. n. l.) a moravské malované keramiky (dále i MMK) z neolitu mladšího (4 700/4 500 - 4 000 př. n. l.) v zahradách nad ústím potoka Baběnce do Sumice, které bylo objeveno v roce 1874 významným náměšťským rodákem, tehdejším moravským vicepresidentem, JUDr. Vítězslavem Houdkem (Janásek 1963-1964, 198; Papajík 1995, 1). Právě druhé jmenované neolitické kultuře bych se rád v tomto příspěvku blíže věnoval.

Vývoj moravské malované keramiky na našem území

Celou MMK předchází tzv. lengyelský kulturní okruh, pojmenovaný podle eponymní lokality Lengyel v jižním Maďarsku, (k tématu např. doktorská práce Mgr. Pavlíny Kalábkové- “Lengyelské osídlení střední Moravy a její postavení v rámci středoevropského vývoje”) a dal tak název celému kulturnímu komplexu, který, mimo jiné, tvoří i “malovaná” kultura, jejíž nositelé pronikli na jih Moravy v 2. polovině 5. tisíciletí před Kristem (za přítomnosti VK).
Vývoj MMK nebyl plynulý, a rozeznáváme dle periodizace, několik fází, a to:

Starší-I. stupeň (spadá do mladšího až pozdního neolitu)
Mladší-II. stupeň (již časný eneolit)

Nálezy moravské malované keramiky v Náměšti na Hané

Přímo z Náměště na Hané evidujeme osídlení MMK (jejího mladšího stupně) na archeologické polykulturní lokalitě “Valník”. V mé soukromé sbírce, je uschován z této polohy, jeden střep MMK s okrajem zdobený svislým šrafováním s výzdobou tzv. soví hlavičky, která je pro tuto mladoneolitickou kulturu příznačná. Podle vyjádření Prof. Vladimíra Podborského (dle periodizace) jej lze zařadit do II. stupně a-b (cca 4 050-3 650 let př. n. l.).

Druhou archeologickou (taktéž polykulturní) lokalitou, kde se vyskytlo osídlení již MMK (možná i staroneolitické LnK, z období prvních zemědělců) je poloha “Za hřbitovem”. Zde se z povrchových sběrů, podařilo identifikovat, (vedle mnoha jiných) právě fragmenty keramiky MMK, opět jako v předchozím případě, z jejího II. stupně. Jedná se o střep opatřený červeným nátěrem s malovanou černou linkou, o tzv. rohové ucho, a pupík, který by dle výpalu mohl náležet již LnK, toto tvrzení však považuji za otevřené. Osobně se přikláním spíš k domněnce, že se jedná o MMK.

Ojedinělý střep MMK máme také z polohy “Lesní,” kde bylo při kopání základů pro rodinný dům, vyzvednuto značné množství střepů platěnické kultury; a právě i tzv. rohaté ucho, které je jedním z charakteristických znaků MMK.

nahoru | úvodní strana