Komentáře vyjadřují názory čtenářů. Provozovatel webu si vyhrazuje právo smazat nevhodné, závadné či reklamní příspěvky.
Češovské valy - komentář od obecního úřadu Češovnapsal: OÚ Češov kopi Kořínek (82.208.16...), 2010-05-08 22:20:27, počet stížností: 1879
Popis:
Celé opevnění pokrývá plochu přes 35 ha. Centrální opevnění má nepravidelně lichoběžníkový půdorys o rozměrech asi 940 x 600 m. K němu na východě přiléhá přibližně obdélníkové předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení.
Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek - prameniště (tzv. Prasečí rynek).
Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m. Doplňovaly je příkopy, hluboké až 5 m, táhnoucí se při venkovních stranách valů a kdysi částečně vysekané ve skále; bývaly zřejmě zavodňovány a podnes se v nich místy drží voda, i v horkém létě je v příkopech mokro. Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí.
V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem (dubohabrovým). V severovýchodní části oppida byly vnější nízké valy rozvezeny pro lepší přístup na pole, rozkládající se dnes v prostoru východního předhradí.
V jižním a jihovýchodním sousedství hradiště se nachází poničená mohylová pohřebiště a dvě obdélné vyvýšeniny (128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů), postavení dělostřeleckých baterií z třicetileté války, tzv. reduty. Severně od hradiště byly leteckým snímkováním objeveny stopy obdélníkového ohrazení, zřejmě husitského ležení. Při severním vstupu do vnitřní části hradiště postaven r. 1929 kamenný pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno.
Historie:
Valy byly do dnešní podoby budovány postupně, nevznikly najednou. Prostor opevnění dosud nebyl podrobněji archeologicky zkoumán, není tedy zatím přesně určeno, kdo celé sídliště založil, budoval, obýval. Dále uvedené informace (souhrn z různých pramenů) tedy nemusí být přesné či kompletní.
Obvodové opevnění vnitřní části valů je možná keltské dílo z 1. století př. n. l. Nebo alespoň přibližně v mladší době bronzové tato část valů vznikla, i když to třeba není zásluhou Keltů. Např. pro kelty typické klešťovité brány (val je zahnutý do vstupní uličky) se vyskytovaly i později u Slovanů).
V destrukci valu na jižním obvodu opevnění byla zjištěna výlučně hradištní keramika. V areálu Češovských valů bylo sesbíráno cca 300 střepů povrchovým sběrem. Byly to fragmenty laténské (rovněž však mladohalštatské, římské a slovanské) keramiky, nálezy zlatých keltských mincí. Tyto kultury ovšem mohly v areálu pouze přebývat, také zde pohřbívaly (hradiště lidu popelnicových polí).
Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak nálezy keramiky z 8. a zejména 9.-10. století a nepříliš odtud vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.
Nízké náspy uvnitř plochy hradiska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech.
Obvodové opevnění vnitřní části výrazně upravili (navýšili) Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie).
Vnější opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a 2 obdélných redut východně od valů. Nejpravděpodobnější letopočet pobytu Švédů je 1639 (generál Jan Banér?).
Jako útočiště pak toto hradisko sloužilo i v pozdějších historických dobách. Naposledy se zde za prusko-rakouské války roku 1866 ukrývalo obyvatelstvo z okolí.
Popis:
Celé opevnění pokrývá plochu přes 35 ha. Centrální opevnění má nepravidelně lichoběžníkový půdorys o rozměrech asi 940 x 600 m. K němu na východě přiléhá přibližně obdélníkové předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení.
Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek - prameniště (tzv. Prasečí rynek).
Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m. Doplňovaly je příkopy, hluboké až 5 m, táhnoucí se při venkovních stranách valů a kdysi částečně vysekané ve skále; bývaly zřejmě zavodňovány a podnes se v nich místy drží voda, i v horkém létě je v příkopech mokro. Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí.
V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem (dubohabrovým). V severovýchodní části oppida byly vnější nízké valy rozvezeny pro lepší přístup na pole, rozkládající se dnes v prostoru východního předhradí.
V jižním a jihovýchodním sousedství hradiště se nachází poničená mohylová pohřebiště a dvě obdélné vyvýšeniny (128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů), postavení dělostřeleckých baterií z třicetileté války, tzv. reduty. Severně od hradiště byly leteckým snímkováním objeveny stopy obdélníkového ohrazení, zřejmě husitského ležení. Při severním vstupu do vnitřní části hradiště postaven r. 1929 kamenný pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno.
Historie:
Valy byly do dnešní podoby budovány postupně, nevznikly najednou. Prostor opevnění dosud nebyl podrobněji archeologicky zkoumán, není tedy zatím přesně určeno, kdo celé sídliště založil, budoval, obýval. Dále uvedené informace (souhrn z různých pramenů) tedy nemusí být přesné či kompletní.
Obvodové opevnění vnitřní části valů je možná keltské dílo z 1. století př. n. l. Nebo alespoň přibližně v mladší době bronzové tato část valů vznikla, i když to třeba není zásluhou Keltů. Např. pro kelty typické klešťovité brány (val je zahnutý do vstupní uličky) se vyskytovaly i později u Slovanů).
V destrukci valu na jižním obvodu opevnění byla zjištěna výlučně hradištní keramika. V areálu Češovských valů bylo sesbíráno cca 300 střepů povrchovým sběrem. Byly to fragmenty laténské (rovněž však mladohalštatské, římské a slovanské) keramiky, nálezy zlatých keltských mincí. Tyto kultury ovšem mohly v areálu pouze přebývat, také zde pohřbívaly (hradiště lidu popelnicových polí).
Valy pak osídlili Charváté. Tento silný slovanský kmen využíval oppidum nejpozději od 8. století. To dosvědčují jednak nálezy keramiky z 8. a zejména 9.-10. století a nepříliš odtud vzdálené starobylé slovanské mohyly u Vršců a Slavhostic.
Nízké náspy uvnitř plochy hradiska se někdy spojují s legendami o Žižkově ležení ve valech.
Obvodové opevnění vnitřní části výrazně upravili (navýšili) Švédové v období třicetileté války (kromě západní linie).
Vnější opevnění je novostavbou z období třicetileté války, včetně trojúhelníkového ohrazení prameniště na západě a 2 obdélných redut východně od valů. Nejpravděpodobnější letopočet pobytu Švédů je 1639 (generál Jan Banér?).
Jako útočiště pak toto hradisko sloužilo i v pozdějších historických dobách. Naposledy se zde za prusko-rakouské války roku 1866 ukrývalo obyvatelstvo z okolí.