lokalita: | Štramberk |
okres: | Nový Jičín |
poloha: | Šipka |
typ: | jeskyně |
rozloha: | |
nadm. výška: | 440 m.n.m. |
Datace:
kultura: moustérien: -70000 až -40000
Jeskyně Šipka u Štramberka - nejslavnější pravěké naleziště v České republice, které proslavil nález zlomku čelisti neandrtálského dítěte.
Popis jeskyně. Jeskyně Šipka se nachází na severovýchodním svahu vrchu Kotouče, 130 m nad říčkou Sedlničkou. Jeskyně je přístupná 2 vchody. Hlavní vchod do jeskyně, široký 8 m a vysoký 4 m, je otevřen k severu. Za vchodem následuje prostor s dávno zborceným stropem o velikosti asi 15 x 12 m, z něhož vybíhají dvě chodby – nízká, 1-2 m široká Jezevčí díra a větší Krápníková chodba.
Nálezy. Ohromující objev byl učiněn dne 26.8.1880, kdy K.J. Maška nalezl asi 12 m od vchodu při ústí Jezevčí díry, v malém výklenku při levé stěně, v hloubce 1,4 m, ve vrstvě popela velkého ohniště zlomek čelisti neandrtálského dítěte s progresivními vývojovými (sapientními) rysy. Čelist dítěte a související nálezy kamenné industrie (moustérien), vyrobené z místního rohovce, ale i z pazourku, lze datovat do středního paleolitu, 40 000 př.n.l.
V jeskyni byly nalezeny i doklady po člověku z mladšího paleolitu (magdalénien) – ohniště, kamenná a kostěná industrie a z pozdního paleolitu.
K.J.Maška v Šipce objevil i depot z pozdní doby bronzové, který v keramické nádobě obsahoval dvě sekerky s tulejkou, závěsek ve tvaru kola a sadu pěti soustředných kruhů. Mezi další nálezy patří velké množství keramických střepů z doby lužických popelnicových polí. Je možné, že šlo o votivní dary nějakému božstvu.
Jeskyně Šipka sloužila jako útočiště častěji spíše pravěkým zvířatům než pravěkému člověku, a to hlavně jeskynním medvědům. Mezi další nalezené kosti zvířat patří kosti bobra, jelena, koně, lva, hyeny, kamzíka, nosorožce a dalších.
Jeskyně Čertova díra. V souvislosti s jeskyní Šipka je důležité zmínit i jeskyni Čertova díra, která byla však bohužel úplně zničena lomem. Nacházela se na jižním svahu hory Kotouč a i v ní byly nalezeny pozůstatky po pravěkém člověku – dvě ohniště a kamenné nástroje se středního palaeolitu (moustérien) a kamenné a kostěné nástroje z pozdního paleolitu (magdalénien). Jeskyně byla využívána i v daleko mladších fázích pravěku – v eneolitu, v době lužických popelnicových polí a v době halštatské. Nálezy z těchto období souvisí patrně s hradištěm, které se také nacházelo na Kotouči (Hradiště na Kotouči). Jeskyně byla využita i ve středověku pro penězokazeckou dílnu a naposledy v 17. století jezuity, kteří na vrcholu Kotouče postavili kostel a jeskyni využili pro Boží hrob.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
moustérien | -70000 až -40000 |
Matoušek, V., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 162-165
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 214-215
Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 349-351
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024