Dneboh, hradiště Hrada

Hradiště Hrada – umístěné v nádherné přírodě Českého ráje na náhorní plošině vrcholu Mužský je fascinující nejen tím, že bylo osídleno v mnoha obdobích pravěku, ale i děsivým nálezem ostatků sedmi lidských jedinců se stopami po kanibalismu.

Poloha. Výšinné sídliště a hradiště Hrada se nalézá na náhorní plošině skalního pískovcového masivu s vrcholem Mužský (463 m n.m.) v oblasti Českého ráje v těsném sousedství oblíbeného výletního místa Drábské světničky.

Opevnění. Hradiště o rozloze 15 ha je na severní a západní straně chráněno příkrými skalnatými srázy. Hradiště bylo opevněno pouze na východní, nejpřístupnější straně, kde je ještě dnes v terénu dobře patrný 250 m dlouhý hlinitý val, který je široký 2 -5 m a vysoký až 2 m. Opevnění bylo zpevněno palisádou a opatřeno dřevěným ochozem. Původní vstup na hradiště snad mohl vést východním údolím k tzv. Ženským vratům, v podobě dvou protilehlých útesů, které byly upraveny ve středověku, ale snad již dříve. Další možný přístup do prostoru hradiště je úvalem na jihovýchodě.

Datace. Hradiště Hrada bylo osídleno ve více obdobích pravěku. Prvními prokazatelnými obyvateli lokality byl lid s kulturou lineární keramiky (šárecký stupeň) z mladší doby kamenné (neolit). Po nich následovala kultura s vypíchanou keramikou taktéž mladší doby kamenné. Hradiště Hrada bylo osídleno velmi intenzivně lidem kultury nálevkovitých pohárů v celém jejím průběhu v pozdní době kamenné (eneolit). Dalšími obyvateli byl lid  kultury s kanelovanou keramikou v pozdní době kamenné. Hradiště se stalo velmi významným, patrně pro celou oblast středního Pojizeří v mladší a pozdní době bronzové, kdy jeho obyvateli byl lid lužických popelnicových polí. V tomto období pravěku bylo hradiště poprvé celé opevněno, i společně se sousední lokalitou Klamorna. Hradiště Hrada bylo osídleno i v pozdní době halštatské a v době laténské. Rekonstrukce či zvýšení opevnění není pro tuto dobu však prokázáno.

Nálezy. Mezi nálezy z doby osídlení lidem lužických popelnicových polí patří 150 sídlištních jam, pozůstatky obydlí i dalších objektů, Mezi významné, ale také šokující nálezy patří nález polozemnice, v níž byly objeveny lidské kosti sedmi jedinců, nesoucí nejen známky násilí, ale i stopy po pečení, ořezávání a rozbíjení. Dalším zajímavým nálezem je kostra mladého muže, nalezeného v jedné z jam, který byl fyzicky postižen (podle deformace kostí kulhal). Jeho lebka byla oddělena od kostry a ležela vedle ní. Po stranách lebky ležely bronzové spirálky, patrně vlasové ozdoby. Ve stejné jámě se dále našly kameny, parohová palice a keramika.


Klamorna. Hned vedle hradiště Hrada se nalézá další pravěká lokalita – Klamorna (viz Dneboh, hradiště Klamorna), které spolu s lokalitou Hrada tvořilo patrně už od doby bronzové jedno jediné hradiště. V době hradištní pak byly lokality Hrada a Klamorna spojeny v jeden opevněný celek a vzhledem k archeologicky zjištěnému řidčímu osídlení se usuzuje na útočištnou, refugiální funkci hradiště, kdy se v dobách ohrožení na této lokalitě ukrývalo obyvatelstvo z okolí. Slovanské osídlení je zde prokázáno již od jeho počátcích na na našem území, a to nálezy keramiky pražského typu, který je prvním dokladem příchodu Slovanů do Čech. Hradiště Hrada bylo Slovany využíváno po celé 9. století a na počátku 10.století. Hradiště Klamorna bylo osídleno ještě déle, a to po celé 10.století.

Pohřebiště. V blízkosti hradiště Hrada a Klamorna, v obci Dneboh, byla zjištěna žárová pohřebiště, která se datují do stejného období jako osídlení lokalit kulturou lidu lužických popelnicivých polí. Bylo objeveno asi 70 hrobů s chudou výbavou, polovina hrobů byla popelnicová.

Drábské světničky. V souvislosti s lokalitou Hrada je nutné zmínit i nedaleké Drábské světničky, které se nacházejí v severozápadním rohu lokality, a které vznikly ve vrcholném středověku. Ve 14.století zde vyrostl dřevěný hrad a do pískovce bylo vytesáno více než 30 světniček. Nabízí se zde možnost, že některé ze světniček mohly být vybudovány již dříve, v některé z fází pravěkého či raně středověkého osídlení lokality Hrada.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 63-65

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 146-147

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 67-68

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 347-348