lokalita: | Malé Hradisko |
okres: | Prostějov |
poloha: | Staré Hradisko |
typ: | oppidum |
rozloha: | 37 ha |
nadm. výška: | 547 m.n.m. |
Datace:
kultura: LTC2 (laténská): -180 až -125
kultura: LTD1 - 2 (laténská): -125 až -30
Keltské oppidum Staré Hradisko je jednou z nejvýznamnějších a nejzajímavějších památek keltského období na Moravě. Je zmiňováno již v 17. století v souvislosti s jantarem, který zde byl nalézán. Množství nalezeného jantaru v prostoru oppida svědčí o jeho důležité poloze na obchodní stezce, které vedla z pobřeží Baltského moře (Jantarová stezka). Staré hradisko bylo určitě také významným bodem na obchodní stezce vedoucí z území Čech. Staré Hradisko bylo však nejen obchodním a výrobním centrem, ale také jistě centrem správním a snad i kultovním pro oblast celé Moravy.
Opevnění. Plocha oppida se nachází na výrazné ostrožně nad potokem Hloučely a jeho přítokem a převyšuje okolní terén o 60-80 m. Oppidum je dobře přístupné pouze z východní strany, na severní a jižní straně je chráněno strmými svahy. Celá plocha oppida o rozloze 37 ha byla opevněna impozantní mohutnou hradbou, která i dnes dosahuje výšky okolo 6 m. Byly objeveny dvě fáze opevnění. První hradba byla složena z příkopu a čelní kamenné zdi, která byla zpevněna svislými kůly a za níž následoval hlinitý násep. Tato první hradba byla až 4 m široká. Druhá fáze opevnění, dvakrát tak mohutná, byla vystavěna téměř na stejném místě poté, co byla hradba původní dokonale srovnána se zemí. Oppidum bylo rozděleno na dvě části vnitřním příčným valem. Na oppidu byly zjištěny tři brány: brána jihozápadní, brána východní a brána, která protínala uprostřed vnitřní val.
Zástavba. Oppidum bylo hustě zastavěno dvorci o průměrné rozloze 50 x 50 m, které byly oploceny a od sebe odděleny cestami, z nichž některé byly vydlážděné. Na každém dvorci se nalézalo několik staveb – nadzemní stavby a menší polozahloubené objekty, které sloužily patrně jako dílny či stáje. Takovýto dvorec byl domovem menší sociální jednotky, snad rodiny či rodu. Každý dvorec byl tak naprosto samostatnou jednotkou v rámci celého oppida.
Funkce. Oppidum bylo důležitým výrobním a řemeslným centrem. Nejdůležitější činností jeho obyvatel byla patrně železářská výroba (naleziště železa se nacházely v okolí lokality), jejímiž produkty byla zásobována velká část Moravy. Na oppidu je doloženo lití barevných a drahých kovů, výroba keramiky, mincovnictví, výroba jantarových korálků, skleněných předmětů a šperků.
Nálezy. Na lokalitě bylo objeveno velké množství nálezů – keramika, železné nástroje a kování, kamenné žernovy, zbraně, železné, bronzové a skleněné šperky, drobné plastiky, velké množství mincí a jantaru a další. Mezi nálezy se vyjímá více než 800 železných a bronzových spon, které pomáhají přesněji určit dobu, po kterou oppidum fungovalo.
Datace. Oppidum Staré Hradisko vzniklo v polovině 2. století př.n.l., v mladší době laténské (LT C2) a zaniklo někdy po polovině 1. století př.n.l. Život na oppidu trval tedy více než sto let. Jeho vznik, fungování a zánik spadá do stejného období jako ostatní česká oppida.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
LTC2 (laténská) | -180 až -125 | ||
LTD1 - 2 (laténská) | -125 až -30 |
Čižmář, M.:
Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 174-175
Čižmářová, J.:
Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004, str. 229-233
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 200-201
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024