Markvartice, sakrální prostor Markvartice

Markvartice - jedna z mála prozkoumaných lokalit typu čtyřúhelníkových valů využívaných Kelty, tzv. Viereckschanzen, na našem území. Funkce takovýchto valů byla zřejmě kultovní a shromažďovací. Lze usuzovat i na význam paleoastrologický. Valy v Markvarticích byly totiž vybudovány na místě, odkud lze o jarní a podzimní rovnodennosti pozorovat východ slunce přímo nad vrcholem vyvřeliny Veliš, která je dominantou okolní krajiny.

Opevnění. Markvartické čtyřúhelníkové valy o rozměrech 180 x 150 x 125 x 95 m s téměř obdélníkovým půdorysem, nacházející se jižně od obce, byly tvořeny nasypanou hlínou bez vnitřní konstrukce. Bezohledností v 70. letech byly valy téměř úplně zničeny, zachoval se pouze val, vysoký přes 3 m s příkopem na jižní straně, nyní chráněný remízkem, který byl široký více než 5 m a hluboký téměř 2,5 m. Původní vchod se nalézal uprostřed východní strany valů. Přes příkop vedl dřevěný můstek. V jihovýchodním nároží byl zjištěn pramen.

Nálezy. V jihovýchodním rohu uvnitř valů se nalezly stopy po nadzemní kůlové stavbě o rozměrech 6 x 5 m, datované do 2. stol. př. Kr. V jejích základech byla objevena mazanicová deska s bílým nátěrem. Dalším zajímavým nálezem je pec,objevená uprostřed vnitřního areálu. U severozápadního nároží byla nalezena polozemnice s přístavkem. V této stavbě byl učiněn významný nález téměř desítky železných a bronzových spon, bronzové kování nádoby, jehlice, luxusní a užitná keramika. Mezi další nálezy lze zmínit trojici kůlů s tordovaným nákrčníkem, zlomek pochvy meče. V roce 2000 byla objevena asi 120 m severovýchodně od SV rohu valů stříbrná tetradrachna, pocházející z Černomoří z 3.-1. století.

Funkce. Funkce markvartických valů mohla být dvojí: Na funkci schomažďovací by mohla ukazovat téměř chybějící zástavba vnitřního prostoru, a tím velký volný prostor. Druhou funkcí byla patrně funkce kultovní, pro niž mluví nález stavby s hliněnou deskou s bílým nátěrem. Dalším dokladem kultovních aktivit je pec, do níž bylo vhazováno proso – snad jako obětina. Objektem kultu mohl být i pramen, objevený v jihovýchodním nároží areálů. Zajímavým faktem, který by mohl podporovat teorii kultovní funkce Markvartic je skutečnost, že o jarní i podzimní rovnodennosti lze pozorovat východ slunce přímo nad vzdálenou dominantou okolí, vyvřeliny Velíš (429 m n.m.) Tato skutečnost mohla být důvodem výběru této lokality starými Kelty.

Okolní osídlení. K východní straně valů přiléhala neopevněná vesnice, datovaná do stejného období. Bylo zde prozkoumáno několik polozemnicových staveb s četnými nálezy (spony, nože, tyglíky se stopami slitiny barevných kovů. Důležitým objevem byly stopy po metalurgické činosti v podobě několika desítek kilogramů strusky. Nález zlomku rotačního žernovu (Kunětická hora) a zlomek šedé zrnité keramiky, vyrobené na Závisti, jsou dokladem vzdálenějších kontaktů, což by mohlo vypovídat o důležitosti tohoto sídliště, která patrně překračovala rámec regionu.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 39

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 146

Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách (Dodatky), Libri, Praha 2007, str. 52