Sloup, jeskyně Kůlna

Jeskyně Kůlna, významné naleziště ze starší doby kamenné, se nalézá v severní části Moravského krasu nedaleko obce Sloup a je součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Právě v jeskyni Kůlna je zakončena jejich prohlídková trasa, která vyústí do Kůlny z východní strany. Jeskyně Kůlna podala jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě.

Popis jeskyně. Kdysi průchozí jeskyně Kůlna zaujme již na první pohled svým impozantním 40 m širokým a 8,5 m vysokým vchodem, který se otevírá k jihozápadu do Sloupského údolí. Za vchodem se rozprostírá mimořádně velký tunelovitý 92 m dlouhý, 25 m široký a až 9 m vysoký prostor, který je na protější, severní straně uzavřen zdí, kterou zde nechali během 2. světové války postavit Němci, když jeskyni využívali jako zbrojní továrnu.

Výzkumy. První výzkum v jeskyni Kůlna byl proveden již v letech 1880-81 J. Wankelem, který prozkoumal mimo jiné i jeskyni Býčí skála. Nejdůležitějším a systematickým výzkumem byl výzkum, který se uskutečnil v letech 1961-76 pod vedením K. Valocha. Při tomto výzkumu byly odhaleny četné nálezy ve více vrstvách hlinitých usazenin ve vchodu jeskyně, které byly prokopány až do hloubky 15 m.

Datace a nálezy. Nejstarší, nečetné nálezy v podobě křemencových a rohovcových jader, úštěpů, drasadel a sekáčů pocházejí již ze starší fáze středního paleolitu (mladší acheuléen 250000-130000 př.Kr.). Další vrstvou je vrstva s drobnými kamennými nástroji kultury taubachien (130000-100000 př.Kr.), která obsahovala okolo 12000 drobných nástrojů a přes 1000 kostí koně, losa, jelena, ale i mamuta, z nichž některé nesly stopy po lidské činnosti. Nejvíce nálezů však pochází z kulturní vrstvy micoquien (100000-70000 př.Kr.), z počátku poslední doby ledové, kdy došlo k dočasnému návratu lesa. V této vrstvě bylo objeveno tisíce kusů kamenné industrie – drasadlovité nástroje, plošně retušované kusy, drobný pěstní klín aj., která byla z větší části vyrobena z křídového rohovce z nedalekého Bořitova. Byly zde nalezeny i kosti mamuta, soba a dalších zvířat, opět se stopami po opracování a také první kostěné nástroje (parohové palice, přibroušená žebra). Nejdůležitějším nálezem z micoquienu jsou však drobné kosterní pozůstatky neandrtálců staré přes 40 000 let, zejména pak část horní čelisti dospívajícího mužského jedince. Nečetné nálezy byly učiněny také v kulturní vrstvě gravettien (24000-18000 př.Kr.) z mladší fáze paleolitu. Více nálezů bylo objeveno v další vrstvě kultury magdalénien (13000-10000 př.Kr.), mezi nimiž vyniká kostěná industrie včetně ojedinělé „náčelnické hole“, parohových hrotů a ryté výzdoby na kostích a také nález zlomku lidské čelisti. Posledními nálezovou vrstvou z paleolitu je vrstva s kulturou epimagdalénien (10000-9000 př.Kr.), ve které se nalezlo množství kamenné industrie z pazourku a rohovce, opracované hlavně do podoby čepelek s otupeným bokem a krátkých škrabadel. Mezi kamennými nástroji byly objeveny dva lidské zuby.

Jeskyně Kůlna byla navštěvována či osidlována i v mladších obdobích pravěku. V mladší době kamenné (neolit) zde po sobě zanechal stopy lid s kulturou lineární keramiky, ve starší době bronzové lid unětické kultury a lid lužické kultury v mladší době bronzové. Z pozdní doby bronzové pocházejí nálezy bronzových předmětů a ze starší doby železné nález bronzové spony, která patřila kultuře horákovské. Před vstupem do jeskyně byla nalezena bronzová spona z doby římské (0-400)

Jak již bylo řečeno, jeskyně Kůlna sloužila za druhé světové války, stejně jako jiné jeskyně v Moravském krasu (např. jeskyně Býčí skála či jeskyně Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán a vybetonován, čímž byla silně narušena, lépe řečeno, byla naprosto zničena nejmladší vrstva usazenin, která vznikla ve starších a mladších čtvrtohorách.

Datace

Seznam všech obrázků k této lokalitě

Matoušek, V., Jenč, P., Peša, V.:
Jeskyně Čech, Moravy a Slezska s archeologickými nálezy, Libri, Praha 2005, str. 187-192

Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 197

Sklenář, K., Sklenářová, Z., Slabina, M.:
Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2002, str. 322-323