tip na výlet: Nicov - Popelná - Obří hrad
lokalita: | Studenec |
okres: | Prachatice |
poloha: | Obří Hrad |
typ: | sakrální prostor |
rozloha: | 2,5 |
nadm. výška: | 980 m.n.m. |
Datace:
kultura: HD2 - HD3 (halštatská): -560 až -470
kultura: HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén): -470 až -420
Záhadami opředené hradiště Obří hrad, které „činí dojem, jako by tu vše, (…), bylo bývalo rozkotáno nějakou velkou přírodní katastrofou, otřesem nebo otřesy a sesuvy...“(Šimek, 1950,1966), se nachází v severní části šumavského hřebenu s názvem Valy a je nejvýše položeným hradištěm v Čechách.
Opevnění. Hradiště je na severozápadní a východní straně chráněno prudkými skalnatými srázy, které klesají do údolí zlatonosné říčky Losenice. Celé hradiště bylo opevněno mohutnými valy, které vymezovaly prostor o rozloze 2,5 ha o délce 370 m a šířce 80 m. Obří hrad se skládá z akropole a předhradí. Akropole se nachází na nejvyšším místě hradiště a je obklopena na jihu a západě dvojitým valem, využívajícím přirozených skalisek, na východní straně se opevnění zachovalo pouze částečně. Valy akropole i dnes dosahují výšky 2 m a byly 3-4 m široké. Hradba byla vybudována z nasucho kladených kamenů s vnější a vnitřní zdí; prostor mezi nimi byl vyplněn volně naskládanými kameny. Nejzajímavějším místem akropole je skalní brána a tzv. kamenný stůl, původně monilit o rozměrech 170 x 180 cm. Na jižní straně navazují na akropoli valy předhradí, které stejně jako v případě opevnění akropole, využívají přirozených skalisek. Původní vstup do hradiště se předpokládá na jihu. Hradby Obřího hradu vykazují velké poškození, které bylo zapříčiněno tektonickými a seismickými procesy, které nelze blíže datovat. Lokalita je i v současné době ohrožena pokračujícími svahovými pohyby.
Nálezy. Hradiště bylo objeveno již napočátku 20. století. Větší výzkum zde byl proveden v roce 1988 archeology L. Konečným, M. Slabinou a J. Waldhauserem. Znovu bylo hradiště zkoumáno v letech 2002-03 pod vedením M. Slabiny. Neuvěřitelné je, že i přes četné výzkumy a více než 100 vykopaných sond nebyly dosud na Obřím hradě objeveny žádné pozůstatky po pravěké materiální kultuře ani stopy po stavení. Tuto neutěšenou nálezovou situaci by bylo snad možné vysvětlit seismickými otřesy, které sebou mohly strhnout veškeré doklady po stavbách i ostatní nálezy. Pouze pomocí detektoru kovů bylo na Obřím hradě nalezeno 14 mincí ze 3.-1. století př.n.l., mezi nimi i republikánský denár z roku 130 s obrazem lodi a nápisem ROMA. Dlouho však byly tyto mince považovány za podvrh. Až v roce 2002 byla potvrzena pravost všech mincí, nalezených na této lokalitě.
Datace. Vzhledem k absenci nálezů je problémem správně datovat hradiště, pravděpodobně však vzniklo v pozdní době halštatské a bylo využíváno i na konci doby laténské. Na tuto dataci je usuzováno hlavně díky shodným prvkům s hradišti tzv. věnecké skupiny, mezi které patří také hradiště Sedlo u Albrechtic (902 m n.m.), které je nepříliš vzdálené od Obřího hradu a vykazuje shodné prvky ve fortifikaci a ve výběru vysoko položeného místa. Hradiště Sedlo vzniklo v pozdním halštatu a bylo využíváno i v době laténské, ve 2.-1. století.
Funkce. Funkce hradiště Obří hrad byla a je již velmi dlouho diskutovaná. Sídelní funkce, vzhledem k extrémním klimatickým podmínkám lokality a absenci dokladů po sídelní činnosti, nepřipadá v úvahu. Hradiště snad mohlo plnit funkci útočištnou, refugiální, avšak ani tato možnost není přiliš pravděpodobná, protože v okolí lokality téměř neexistovalo početnější osídlení. Uvažovalo se i o tom, že sloužilo jako ochrana rýžovišť zlata na Losenici či jako ochrana obchodní stezky. Jako nejpravděpodobnější se jeví funkce kultovní a shromažďovací, na niž mimo jiné poukazuje velmi zajímavá až fantastická hypotéza o existenci jakéhosi průchodu, vedoucího mezi vnějším a vnitřním valem akropole, obkružujícím její plochu, který mohl začínat u skalní brány na severu a končit na východě u „kamenného stolu“, na nejvyšším místě hradiště. Průchod mezi dvěma hradbami tak mohl představovat jakýsi přechodový rituál, umožňující věřícím průchod z profánní části hradiště, tedy ze světského světa vůbec, do světa sakrálního, do posvátného okrsku hradiště, v jehož středu stál kamenný oltář, jenž mohl představovat střed světa a snad mohl sloužit jako oltář, na kterém byly vykonávány oběti určené nějakému nebeskému božstvu.
kultura | doba | fáze | datace |
---|---|---|---|
HD2 - HD3 (halštatská) | -560 až -470 | ||
HD2 - 3 - LTA1 (halštatská - pozdní období - časný latén) | -470 až -420 |
Sklenář, K.:
Archeologické památky, Optys, Opava 1993, str. 209
Čtverák, V., Lutovský, M., Slabina, M., Smejtek, L.:
Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, str. 300 - 302
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách, Libri, Praha 2001, str. 369
Waldhauser, J.:
Encyklopedie Keltů v Čechách (Dodatky), Libri, Praha 2007, str. 58
Konečný, L., Slabina, M., Waldhauser, J.:
Pravěké ohrazení Obří hrad na Kašperskohorsku, In. Vlastivědné zprávy muzea Šumavy (2), Muzeum Šumavy, Sušice 1990, str. 3-40
Created 2008 by cr8.cz.
Připravil tým archeolog.cz © 2024